|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti environmentální politiky: komparativní analýza Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo
Čuprová, Barbora ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu víceúrovňového vládnutí v politice ochrany klimatu v Německu a Rakousku a poté provést komparaci analyzovaných případů. Jako teoretické ukotvení diplomové práce je využitý koncept víceúrovňového vládnutí, jehož klíčovou myšlenkou je vzájemné integrování a ovlivňování rovin vládnutí. Pomocí tohoto konceptu je v práci analyzovaná horizontální i vertikální rovina utváření a provádění politiky zahrnující státní i nestátní aktéry. Analýza je provedena prostřednictvím čtyř znaků víceúrovňového vládnutí, předem vymezených na základě rozboru odborné literatury, jimiž jsou: rozptýlení kompetencí, ne-hierarchický institucionální rámec, rozhodování na základě konsensu a princip partnerství. Uvedené znaky představují také dimenze, na jejichž základě je provedená komparace vybraných případů. Víceúrovňové vládnutí v politice ochrany klimatu Německa a Rakouska je poté klasifikováno na základě typologie Liesbet Hooghe a Garyho Markse. Součástí diplomové práce je také analýza nástrojů klimatických politik obou zemí a jejich politických procesů, která přiblíží úlohu a vliv jednotlivých úrovní vládnutí na utváření politiky v analyzované oblasti vládnutí.
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu po přijetí Pařížské dohody
Vašek, Karel ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu po přijetí Pařížské dohody Abstrakt Od počátku devadesátých let minulého století spolupracuje naprostá většina zemí světa na vytvoření společného systému ochrany klimatu, který by byl efektivní a pomohl zachovat ekosystém Země pro budoucí generace bez závažných a nezvratných negativních změn. Po více než 20 letech obtížných mezinárodních jednání bez konkrétních výsledků byla v prosinci 2015 přijata ambiciózní Pařížská dohoda, která se změnou klimatu zabývá. Hlavním cílem této práce je zhodnotit, zda je Pařížská dohoda vhodným nástrojem ochrany klimatu a zda směřuje k cílům, které jsou v ní stanoveny. První část práce analyzuje vývoj mezinárodní ochrany klimatu před přijetím Pařížské dohody. Práce popisuje vývoj od položení základních kamenů ochrany klimatu, přes první meteorologické konference, k přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a na ni navazujícího Kjótského protokolu. Dále se věnuje právě Kjótskému protokolu a zklamání, která s sebou přinesl. Závěr první části je pak věnován Kodaňské dohodě, jejímu specifickému postavení a následnému vývoji před klimatickou konferencí v Paříži v roce 2015. Druhá část se zabývá rozborem samotné Pařížské dohody, jejím právních charakterem a postavením v rámci systému vytvořeném UNFCCC. Zvláštní pozornost je věnována zejména...
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Balounová, Eva ; Žákovská, Karolina (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 žC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 žC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské...
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Balounová, Eva ; Žákovská, Karolina (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 žC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 žC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské...
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu
Balounová, Eva ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Tomoszková, Veronika (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Právní úprava ochrany klimatu v návaznosti na Pařížskou dohodu Abstrakt V prosinci roku 2015 byla mezinárodním společenstvím dojednána Pařížská dohoda, která nabyla účinnosti v roce 2016. Dohoda se vztahuje na období po roce 2020. Cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 žC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nepřekročilo hranici 1,5 žC. Smluvní strany Pařížské dohody mají představit tzv. vnitrostátně stanovené příspěvky, které povedou k zajištění tohoto cíle. Cílem této disertační práce je analyzovat vývoj v právní ochraně klimatického systému Země v Evropské unii právě v návaznosti na Pařížskou dohodu. První část práce nese název Mezinárodněprávní ochrana klimatu a je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola první části je úvodem do problematiky změny klimatu a objasňuje pojmosloví, popisuje výzkum v této oblasti, věnuje se zatím pozorovaným změnám a jejich dopadům. Druhá kapitola se věnuje předmětu mezinárodního práva změny klimatu. Třetí kapitola první části se věnuje pramenům mezinárodněprávní ochrany klimatu, tedy zejména mezinárodním úmluvám. Jsou však popsány i principy mezinárodněprávní ochrany klimatu. Čtvrtá kapitola první části se věnuje vývoji mezinárodněprávní ochrany klimatu. Stěžejním bodem této kapitoly je analýza a rozbor Pařížské...
|
|
|
Právní nástroje ochrany klimatu
Pieš, Igor ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na mezinárodní právní nástroje ochrany klimatu, zejména flexibilní mechanismy v kontextu Kjótského protokolu a Evropský systém pro obchodování s povolenkami na emise ("EU ETS"). První kapitola představuje vědecké teorie zabývající se změnou klimatu. Ve druhé kapitole je shrnut historický vývoj mezinárodní činnosti v oblasti ochrany klimatu. Ve třetí kapitole se nachází analýza principů vztahujících se k ochraně klimatu a úprava flexibilních mechanismů. Následující kapitola analyzuje ochranu klimatu v kontextu EU. Pátá kapitola detailněji analyzuje EU ETS, jeho praktické aspekty a další vývoj. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu
Flejšarová, Adéla ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu" se snaží najít odpověď na otázku, zda je EU relevantním a silným aktérem v oblasti světové ochrany klimatu. Pomocí analýzy tří základních jednání (Summit země v Rio de Janeiru 1992, vyjednávání COP-5 v japonském Kjótu 1997 a Kodaňský summit 2009) hledá odpověď na otázku, co dělá EU relevantním a popřípadě silným aktérem na poli ochrany klimatu, zda je její pozice silná a co k jejímu aktérství přispívá. Diplomová práce se věnuje jak možnostem a schopnostem EU navenek, v mezinárodní politice, tak i pravomocem EU dovnitř, směrem k členským státům. Ve vnitřní politice zkoumá především to, jak EU využívá své pravomoci v oblasti prosazování a vynucování evropské legislativy a nakolik se jí daří na členských státech prosazovat svou vůli v oblasti ochrany klimatu. Cílem práce je zhodnotit, nakolik může být EU považována za plnohodnotného mezinárodního aktéra v oblasti ochrany klimatu, zjistit, jaké má možnosti a moc ovlivňovat ostatní aktéry, vyjednávání a výsledné smlouvy a zda ji proto můžeme považovat za silného mezinárodního aktéra.
|
|
|
Regulační nástroje v oblasti ochrany klimatického systému Země na mezinárodní úrovni
Lattenbergová, Michaela
Práce se zabývá regulačními úmluvami a nástroji v oblasti ochrany klimatického systému Země. Je zde zmíněna historie ochrany klimatu minulého století až po současnost. Jsou tu jmenovány a popsány nejdůležitější organizace, které se zabývají ochranou životního prostředí a klimatem, či pouze nezávislým výzkumem. Další část práce pojednává o mezinárodních úmluvách jako je Kjótský protokol a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a dalších úmluvách s nepřímou souvislostí se změnou klimatu. Je zde také rozebráno fungování evropské legislativy, provedení úmluv do praxe a legislativa České republiky a jejich zákonů provádějící nadřazené evropské právo. Poslední část se věnuje mým jistým doporučením k mezinárodní politice ochraně klimatu.
|
host ::
RSS.